V dubnu roku 1952 byla založena Hudební škola ve Volyni. Navázala na činnost soukromých hudebních škol. Od konce první světové války to byla soukromá hudební škola pana Vondráčka, od roku 1935 do roku 1946 pak soukromá škola pana Václava Štětiny. Tato škola vychovala řadu vynikajících hudebníků, z nichž např. Josef Hrdina byl dlouholetým učitelem naší školy a významným hráčem na akordeon. S Armádním uměleckým souborem zavítal až do daleké Číny. V letech 1946 – 1952 nebyla ve Volyni žádná hudební škola. V roce 1951 měla být nově zřízena, avšak výuka začala až v dubnu 1952. Škola byla původně pobočkou Hudební školy ve Strakonicích. Ředitelem byl jmenován prof. Zdeněk Blažek, bývalý dirigent Československého rozhlasu. Škola měla v té době kromě ředitele dva učitele a výuka probíhala v budově Spořitelny a záložny. Od druhého roku své existence (od 1.9. 1953) se škola osamostatnila, nebyla již pobočkou Strakonic. Novým ředitelem se stal houslista Antonín Vychodil, žák Otakara Ševčíka. Okolo třiceti žáků navštěvovalo výuku houslí, klavíru a akordeonu. Vyučování probíhalo v několika budovách, např. v budově dnešní pošty nebo v domě „U Uhlíků“. Prvního září 1955 nastoupil do funkce ředitele školy houslista Zdeněk Dolejš. Budova, kterou škola v této době získala a kde sídlí dodnes (Palackého 64), patřila bratrům Boháčovým. Josef byl sochařem, Max a Alois byli malíři. Poslední z žijících bratrů, Josef Boháč, věnoval dům městu s přáním, aby zde směl dožít a aby po jeho smrti sloužil dům jako galerie, vystavující díla všech bratrů. Jeho přání však nebylo možné uskutečnit. Po smrti pana Josefa Boháče v r.1978 byla pozůstalost odvezena Jihočeskou galerií a pouze malá část sbírek uložena do depozitáře muzea ve Volyni. Budova se stala majetkem školy. Od 1. února 2003 je ředitelkou školy Kateřina Srnková, absolventka houslového oddělení Pražské konzervatoře.
Hudební obor:
Ve školním roce 1960/61 se na veřejném koncertě představili první absolventi hudebního oboru. Byli jimi žáci pana učitele Františka Soumara Marie Uhlíková (Vondrová) a František Chalupný. V roce 1965 bylo s příchodem pana učitele Bedřicha Zákosteleckého otevřeno dechové oddělení. Výuka zpěvu, hry na klavír, housle a akordeon se rozšířila o výuku hry na klarinet, saxofon, zobcovou a příčnou flétnu. V roce 1966 měla škola velký úspěch v pěvecké soutěži. V ústředním kole celostátní soutěže hudebních škol v Čáslavi si Eva Macková, žákyně ředitele F. Soumara, vyzpívala 2. místo. 2. ledna 1968 byla založena kronika školy. Od té doby existují přesné a podrobné informace o chodu a rozvoji školy. 20. května 1969 se představili první absolventi II. stupně hudebního oboru. Houslista Josef Majer ze třídy Rudolfa Slámy a klavíristky Jana Hronková a Marie Kahovcová ze třídy učitele Jiřího Hrnčíře. V roce 1970 začali svá studia na konzervatoři v Plzni první dva žáci Lidové školy umění ve Volyni: Jana Hronková a František Bláha. Klarinetista František Bláha, žák Bedřicha Zákosteleckého, studoval u prof. Františka Vacovského. V roce 1974 byl přijat na hudební fakultu Akademie múzických umění do třídy prof. M. Etlíka. V roce 1977 získal 1. místo a titul laureáta v mezinárodní soutěži Pražské jaro. Byl prvním žákem naší školy, který absolvoval AMU. Záhy po ukončení studia se stal prvním klarinetistou České filharmonie. S Českou filharmonií spolupracuje i jako sólista a dostává se jako umělec na téměř všechna světová pódia do většiny zemí kulturního světa. Je zatím bezesporu nejúspěšnějším žákem naší školy. Klavíristka Jana Hronková – Lukešová v roce 1976 absolvovala studium na konzervatoři v Plzni ve třídě profesora Karla Friesla. V té době již také působila jako učitelka klavírní hry v LŠU ve Volyni a po ukončení studia zde zůstala až do roku 2002. V září 1987 vznikla při škole lidová muzika – folklorní soubor. Zde se sešli učitelé se svými žáky a společně (i když s novými členy) dodnes reprezentují školu při různých příležitostech. V září roku 2003 bylo opět otevřeno pěvecké oddělení. Paní učitelka Mgr.Václava Veselá hned ve školním roce 2004/2005 se svými žákyněmi velmi úspěšně reprezentuje školu v různých pěveckých soutěžích.
Výtvarný obor:
Od 1. září 1973 byl pro žáky otevřen výtvarný obor, který vedla paní učitelka Růžena Vizinová. O rok později nastoupil učitel Jiří Kovář, který zde vyučoval až do roku 1996. Mladí výtvarníci získali v té době mnohá ocenění v různých soutěžích, jmenujme alespoň Lidickou růži, Alšovu zemi apod. Ve školním roce 1978/79 absolvovali první žáci výtvarného oboru. Byla to samá děvčata: Vladimíra Čadková, Dagmar Hrušková, Ivana Kahudová, Radka Králová a Magdalena Lišková. Od roku 1996 vyučuje výtvarný obor paní učitelka Jitka Zahrádková. S jejím příchodem se začínají vyučovat některé textilní techniky (základy paličkované krajky, základy ručního tkaní, vosková batika). Ve školním roce 1997/98 poprvé pokračují ve studiu žáci II. stupně. První absolventkou se stala Michaela Vrbová. Výtvarný obor pořádá každoročně výstavy, zúčastňuje se soutěží a přehlídek. S hudebním oborem spolupracuje při vernisážích, výzdobách jeviště při koncertech, vytváření pozvánek a programů. Tanečnímu oboru navrhuje a realizuje scény a kostýmy.
Taneční obor:
Ve školním roce 1989/90 získala škola další prostory v Žižkově ulici a mohl tak být vybudován taneční sál. Vyučování v tanečním oboru bylo zahájeno v září 1991 pod vedením Kateřiny Srnkové. Největší oblibě se těšila výuka lidových a country tanců. První absolventky tanečního oboru: Kateřina Holínová, Lucie Vavroňová, Martina Koubová, Veronika Mrázová a Petra Tíková. Od roku 2003 vede obor Mgr. Irena Hartlová, která se žákyněmi účinkuje na koncertech školy a připravuje taneční vystoupení pro různé kulturní události.
Literárně dramatický obor:
Prvního září 1986 byl na Lidové škole umění ve Volyni otevřen obor literárně dramatický. Šest let jej vedl Jaroslav Kubeš. V té době zpestřovala vystoupení dramatického oboru školní koncerty. V roce 1989 získal v krajském kole soutěže literárně dramatických oborů 2. místo za nastudování pohádky Jana Wericha „O rybáři a jeho ženě“. Obor zanikl, protože se po odchodu Jaroslava Kubeše nenašel jiný učitel.