Vyučování ve výtvarném oboru je zaměřeno především na: kresbu, malbu, modelování, dekorativní tvorbu,akční a objektovou tvorbu a výtvarnou kulturu.
Přípravná výtvarná výchova je dvouletá a určena pro žáky 1. a 2. ročníku základní školy, kde jsou zařazeni do ročníků PVV1, PVV2.
I.stupeň základního studia je určen žákům 3. – 9. tříd základní školy, vyučování je sedmileté a žáci jsou zařazováni do příslušných ročníků VO-1 až VO -7. Studium prvního stupně výtvarného oboru je zakončeno absolventskou prací na veřejné školní výstavě.
II.stupeň základního studia je určen žákům s hlubším zájmem o studium, vyučování je tříleté a taktéž je zakončeno absolventskou prací na veřejné školní výstavě.
Výuka ve všech ročnících probíhá v rozsahu 3 vyučovacích hodin týdně.
Výtvarný obor ZUŠ nabízí výtvarné vzdělání dětem od 6 let v předmětech plošná tvorba, prostorová tvorba, objektová a akční tvorba. Žáci jsou systematicky připravováni na možné budoucí povolání ve výtvarné oblasti přípravou na střední a vysoké umělecké školy. Cílem výuky je snaha věnovat každému žákovi individuální přístup a uzpůsobit vyučovací program možnostem, schopnostem a potřebám jednotlivých žáků. Žáci jsou vedeni k rozvoji výtvarného myšlení a cítění, k výtvarnému vyjádření v různých technikách a materiálech. V hodinách se učí tvořivě přemýšlet o tématu a osobitě ho vyjádřit zvolenou výtvarnou technikou, jsou vedeni k tvořivému myšlení a soustředění se na výtvarnou práci. Cílem mnohaletého studia je dovést žáky k vlastnímu výtvarnému výrazu, promyšlenému, procítěnému a technicky zvládnutému projevu i schopnosti pracovat v týmu.
Základní charakteristika vyučovacích předmětů:
Plošná tvorba zahrnuje kreslířské, malířské a grafické reakce na skutečnost, na život nebo na niterný svět žáků. Je postavena na objevně volené tematice, která obohacuje dětské myšlení a jeho prožitky. V souvislosti s tématem žáci poznávají výrazové možnosti linií, barev a tvarů ve vlastní volné a užité tvorbě, v pozorování a v přepisu reality nebo v kontaktu s výtvarným uměním. Soustředěný zájem vzbuzuje i experimentování s materiály, nástroji nebo postupy, které rozvíjí tvořivost a fantazii. Způsoby vyjadřování navazují jak na klasické výtvarné postupy, tak na kombinování technik, při kterých se mnohdy ztrácí rozdíl mezi plošnou a plastickou tvorbou. Vyučované techniky: základy kresby (tužkou, uhlem, rudkou, pastely, pastelkou, štětcové techniky, základy písma); základy malby (temperou, akvarelem, akrylem, enkaustika a vosková batika); základy grafických technik tisku z výšky i hloubky (linoryt, suchá jehla, monotyp); základy textilních technik (paličkovaná krajka tradiční i moderní a tkaní na rámu, základy moderní krajky)
Prostorová tvorba učí žáky odlišnému způsobu výtvarného myšlení. Vedle prostorového uplatnění linií, barev a tvarů vystupuje do popředí role světla a stínu, objemů, plastických kontrastů a materiálových kvalit. Volná tvorba nejčastěji spočívá ve výtvarné experimentaci v řešení drobných sochařských skic. Je závislá nejen na obsahu námětu a na výtvarné úvaze, ale i na zvoleném postupu – modelování, tvarování, konstruování. Významnou roli hraje i vztah žáka k materiálu a jeho zručnost. Volnou tvorbu doprovází studijní modelování, užitá tvorba je nejčastěji zastoupena keramikoupro základy modelování, tvarování a konstruování v různých materiálech je převážně využíván papír, hlína a textil, drát, dřevo.
Objektová a akční tvorba vyvažuje prožitkovými aktivitami některé postupy plošné a prostorové tvorby. Na nezvyklé zážitky, smyslové podněty, na pocity, vztahy a vznikající postoje navazuje jejich výtvarný přepis a hlouběji je ukotvuje. Objektová tvorba pomáhá žákům přiblížit se realitě – materiálu či nalezenému předmětu, nebo vytvářet nová prostředí. Postupy akční tvorby se vztahují k jedinci a k jeho situaci ve světě, k vnímání sebe sama nebo k prožívání kontaktů s druhými. Akční tvorba má multimediální charakter. Žáci se vyjadřují gestem či pohybem, prožívají hudbu a její rytmus, proměňují svou identitu atd. Žáci pracují na návrzích a realizaci scén a kostýmů pro taneční obor, pracují s netradičním materiálem, barvou, učí se práci v kolektivu, relaxační techniky kresbou a malbou při hudbě ve skupinách vedou k lepší komunikaci žáků s okolím.
Výtvarná kultura prostupuje celou výukou – nabízí prožitky a zážitky při seznamování se s historií svého bydliště či regionu, s historií památných míst,z návštěvy výstav a galerií, s besed o umění, poznává a proniká do základního přehledu historických slohů. Především jde na všech stupních studia o hledání inspirace asociace a souvislostí ve výtvarném umění jako celku. Proto má výtvarná kultura v PVV a v ZS I. stupně volný časový rozsah a není klasifikována. V ZS II. stupně se informace řadí do přehledného souboru znalostí. Výtvarná kultura se zde stává předmětem s vlastní časovou dotací a je klasifikována jako ostatní předměty.
Vyučující:
Pavel Paar – PPaar@seznam.cz